Havraspárští studenti
Čtveřice tvůrců hradu
hogwartského
z různého
těsta byla hnětena:
Zmijozel
mocný, Nebelvír srdce statečného
rozšafná
Helga, moudrá Rowena.
Každý
si cení trochu jiných ctností -
odvahy, píle, ctižádosti,
či rozumu a vzdělání přednost
dává?
Tak kolej jeho obrazem se stává…
Staletí
prošla, jejich duch však žije v Hogwarts
dále:
Kouzelný klobouk, v nějž
dávný odkaz vložili,
vždy jednou v roce získá roli
krále,
co o sudbě nováčků rozhodne ve chvíli.
Nasadíš
si ho, a on v mžiku
pln moci těch čtyř kouzelníků
ukáže budoucí tvou cestu
i bez mudlovských íkvétestů.
Hle: moudrý
starý Havraspár,
pokud
máš bystrou hlavu,
tam důvtipní
a chápaví,
vždy najdou čest a
slávu.
O ty
nejchytřejší Rowena vždy stála,
když studenty si vybírala,
nadané žáky k sobě zvala,
své umění jim předávala.
Dnes
místo ní ten klobouk soudcem
bývá
On už pozná, co se v Tvojí hlavě
skrývá -
Zda malé šedé buňky hojně se tu
vyskytují
Anebo jen seno, sláma dutinu lebky vyplňují.
Pro havraspárské studenty je typickým
znakem
přirozená inteligence, která je také
hlavním kritériem pro zařazení do
této
koleje. Nejde tu ale o nějaké bezduché
šprtání a
biflování pouček,
spíše o schopnost
originálního a
tvůrčího myšlení;
zdejší studenti
vynikají v řešení
logických
hádanek a všude tam, kde je třeba důvtipu,
fantazie a
kreativity.
Tak jak už to někdy u inteligentních žáků
bývá, průvodním znakem jejich
nadání
však bývá i jistá
neukázněnost,
někdy až drzost či neochota podřizovat se autoritám.
Studenty Havraspáru jsou zpravidla
svérázné
osobnosti toužící po rozletu, ať už
havraním či
orlím. Dokážou projevit úžasnou
tvořivost, když se
pro něco nadchnou, ovšem ne vždy se jim daří
své
plány dotáhnout do konce. Chybí jim
tak trochu
vytrvalost… Už je totiž napadá a
láká zase
něco jiného… anebo jsou prostě maličko
líní… anebo jim došly
zásoby
kakaa…
Chorobná závislost na kakau a čokoládě
je
v havraspárské koleji prudce
nakažlivá. Mezi
bacilonosiče patří celé modré
studentské
vedení v čele s primuskou.
Povzbuzující
účinky kakaové drogy však
pomáhají
bojovat proti sklonům k depresi, které se u mnoha
mladistvých projevují. Na druhou stranu
právě
deprese je mnohdy zdrojem inspirace. Řada modrých studentů
má literární a vůbec
umělecké sklony.
Raději píší povídky či
básně než
nudné pojednání do dějin čar a kouzel,
raději
fantazírují, než by se něco šrotili
nazpaměť.
Jsou to zkrátka snílci s hlavou
v oblacích, ale ta hlava je velice
bystrá a
otevřená.